LEDNICKO - VALTICKÝ AREÁL

     Pro začátek přijměte ode mne pozvání do areálu lednického zámeckého parku a areálu lednických rybníků tvořících státní přírodní rezervaci.
     Při troše štěstí tu lze ve volné přírodě spatřit i poměrně vzácné druhy vodní ptačí říše včetně mnoha opeřených zatoulanců z jižních krajů. Já měl doposud štěstí "jen" na volavku bílou a stříbřitou a kolpíka bílého. Běžněji jsou k vidění kvakoši noční (hlavně kolonie v zámeckém parku), orlovec říční, moták pochop, moudivláček lužní, jespák bojovný, vodouš kropenatý, kulík říční, kormoráni, rybáci. Z kachen zrzohlávky, poláci, lžičák pestrý, čírky, potápka malá, roháč i rudokrká. Labuť zpěvná, slavíky, rákosníky, lejsky, či jiné pěvce nepočítaje.
     Popis typické květeny lužních lesů musím přenechat povolanějšímu, snad jen uchvatný pohled na modře rozkvetlé trávníky květy ocůnů v slunném podzimu. Vřele doporučuji. Oblast je spolu s novomlýnskými nádržemi (taky stojí za shlédnutí) významnou tahovou oblastí a shromaždištěm mnoha ptačích druhů.
      Zámecký park přímo v Lednici se dá projet na vozíku soudím bez jakýchkoli problémů i bez doprovodu. Prudší úseky jsou jen při vstupu do parku ze zámecké zahrady, pro méně zdatné snad kolem minaretu, či při vstupu do parku přes bývalé hospodářské budovy (západně od zámku). V těchto zámeckých prostorách jsou umístěna velká akvária s biotopy afrických jezer, amazonie a korálových útesů. Jestli mne pamět neklame je tu větší schod, ale též ochotní lidé, připraveni ku pomoci. Za shlédnutí stojí i skleník (součást zámecké zahrady) kam vede schodů asi pět (električáci mají nejspíš smůlu), ale mechanika (můj případ) se dá přenést a vnitřek stojí za námahu a je celý po rovině. Tuto lokalitu si nechávám na samostatný den, nebo je tu spousta "schůdných" cestiček, které asi nemá smysl popisovat a je na co koukat. S doprovodem by se možná dalo dojet až na umělou stavbu (hrad-zřícenina) Janův hrad, to však netvrdím, tam jsem se ještě nedostal. Já sám jsem podnikal tyto výlety na svém starším vozíku značky Ortopedia (vpředu velké bantamy, zkosená zadní kola, rozchod cca 60 cm), který je velmi stabilní a zvládám na něm coby quadruplegik i značně náročné terény. Zámecký park bych si však "troufnul" i na sopuru, což je přemísťovadlo značně salónní. V současné době jsem však přesedlal na pohodlnějšího oře - BeneCYKL.
     Park jsem navštívil naposledy v roce 1997 na jaře, krizová místa pro mne nebyla žádná.

     Na samostatný výlet vydá i procházka kolem lednických rybníků. Chce to však (minimálně) spolehlivý stabilní terénní vozík, jistou zdatnost a prostřednictvím rychlých křídel anděla strážného i spolehnutí na případnou pomoc náhodných kolemjdoucích. Zdatný doprovod je dobrou devizou navíc.
     Zaparkovat lze pohodlně na severním konci hráze mezi Hlohoveckým a Prostředním rybníkem. Sjezd ze silnice na polní cestu po naučné stezce kolem Rybnického zámku je problematický, zpět bych potřeboval pomoc, lépe je však pokračovat až ke trati, kterou lze přejet k Mlýnskému rybníku na rybářské molo - krásná a klidná pozorovatelna, uživí se dalekohled. Cesta kolem Mlýnského rybníku bohužel dál nevede. Vracím se tedy zpět a vydávám se po hrázi Prostředního rybníka kolem tratě, až na její jižní konec, kde je přes tra druhý přejezd (trošku víc do kopce) pokračující lesní cestou po červené (později míň pohodlné, otrlejší zvládají) směrem na Apollonův chrám. Jinou možností je vydat se na jižním okraji hráze po červené opačným směrem přes Nový Dvůr (malý kopeček, dál však asfalt) ke Třem Graciím a dál po asfaltce až k hlavní silnici a po hrázi Hlohoveckého rybníka zpět k autu. K silnici na hráz vede i lesní cesta přes hájovnu kolem Prostředního rybníka, je neznačená, ale pohodlná a malebná. Výjezd z lesní cesty na silnici je pro mne opět na hranicích možností, je však mírnější než na severním konci hráze a o víkendech oplývá hojností turistů.
     Tuto trasu jsem jel naposledy taktéž z jara v roce 1997. Krizová místa na hranici průjezdnosti jsou pro mne tři:
- sjezdy ze silnice na polní cestu naučné stezky na severním a jižním okraji hráze Hlohoveckého rybníku.
- přejezd přes trať na jižním okraji hráze Prostředního rybníku.

     Podobně lze po naučné stezce obejet i Hlohovecký rybník. Od jižního konce hráze vede cesta po pohodlné lesní pěšině až do Hlohovce, přes dědinu asfalt, k Hraničnímu zámečku lesní pěšina, která je dále více či méně pohodlná. Později jsou tímto směrem po loukách prošlapané jen "jednostopé" pěšinky, což není dvakrát ideál. Tudy jsem jel naposledy už hodně dávno (léto 1991) a měl jsem sebou doprovod, tudíž bez krizí.)

     Možnost noclehu je dnes v Lednici asi bohatší a dražší (nový hotel s piktogramem vozíčkáře), já jsem při jedné příležitosti přespával v květnu 1994 s doprovodem v chatce v kempu Apollo. Dovnitř malý schodek, "šedesátky") dveře, malá kuchyňka, uvnitř dvě patrové postele. WC+umývárky však společné pro celý kemp na malém kopečku, prudký nájezd, opět "šedesátky" dveře, ale dalo se. Ceny tenkrát velmi lidové. Z Brna je ovšem Lednice dosažitelná za slabou hodinku jízdy autem.

     Doporučení na závěr - zbude-li při zpáteční cestě chvíle, nenechte si ujít úchvatné moderní stavby obnovených chrámů v Břeclavi či v Hustopečích.

Pěkný výlet přeje - Lubomír Krejčí - www.benecykl.cz.